Je správné, aby některé velké farmaceutické společnosti efektivně profitovali z pandemie, zejména s ohledem na závazky konkurence, která se rozhodla prodávat své vakcíny bez zisku?
Farmaceutická společnost Pfizer očekává, že tento rok vydělá na prodeji své vakcíny na COVID-19 až 26 miliard dolarů. Zisky za první čtvrtletí 2021 jsou zjevně o 44% vyšší než před rokem. Podobné očekávání má i společnost Moderna, 18,4 miliard dolarů, což by znamenalo historicky první zisk zaznamenaný v tomto roce.
Z morálního hlediska by si člověk mohl myslet, že takové obrovské částky jsou nepřijatelné, když tolik průmyslových odvětví, od umění, gastronomie, maloobchodu, po cestování, abychom jmenovali alespoň některé, se muselo náležitě vypořádat s krizovou situací z důvodu výluk a sociálních omezení .
Ale stejně by se dalo tvrdit, že farmafirmy mají obchodní i sociální odpovědnost za použití svého modelu ziskovosti při poskytování vakcín světu.
Kdo vydělá na pandemii: Jsou zisky velkých farmaceutických firem oprávněné?
Názory na firemní práva se dlouhodobě dělí do dvou skupin. V první jsou ti, kteří považují firmu za stroj na maximalizaci zisku pro akcionáře. Ve druhé ti, kteří věří, že ačkoli je dosažení zisku nezbytným firemním cílem, korporace nese stejně odpovědnost i vůči svým zaměstnancům, životnímu prostředí, komunitě a společnosti jako celku.
Ti z druhého tábora, zastávají takový názor částečně proto, že to podporují praktiky ve světě „common law“, což je soubor precedentů závazných pro budoucí rozhodnutí. Jde o angloamerické či anglosaské právo, systém založený na obecním právu. V zemích včetně Velké Británie, Irska, USA, Kanady a Austrálie, kde stojí za právním systémem rozhodnutí nejvyšších soudů, které jsou závazné pro ostatní soudy, sahá tento přístup až do 19. století. Uznává firmu jako samostatný subjekt oddělený od jejích akcionářů.
Nejenže je tento pohled na odpovědnost společnosti právně správný, je to i společensky odpovědný pohled, protože uznává širší důsledky mentality „zisku za každou cenu“. Bere v úvahu lidskou stránku podnikání, například vliv na pracovníky a místní komunity v případě uzavření továren a outsourcingu výroby na místa s nižšími mzdovými náklady (a často i slabší regulací).
Tento pohled na to, jak by měla vypadat firma, plně akceptuje zásadní roli akcionářů při poskytování kapitálu na financování nákladného výzkumu a vývoje základních produktů. Uznává však i další zásadní úkoly, například roli zaměstnanců, kteří poskytují svůj talent a pracovní sílu, nebo úlohu společnosti při zajišťování poptávky po zboží a službách. A protože společnost nemůže fungovat bez toho, aby každý účastník sehrál svou roli, měly by všechny tyto a další zájmy tvořit součást rozhodovacího procesu.
